Pages Navigation Menu

Filmové novinky

Terapie láskou (Silver Linings Playbook)

USA 2012, režie: David O. Russell

Žánr: Drama, komedie, romantický

Stopáž:  122 min.

Hrají: Bradley Cooper, Jennifer Lawrence, Robert De Niro, Jacki Weaver, Chris Tucker, Anupam Kher, John Ortiz, Shea Whigham, Julia Stiles, Brea Bee

Pat není zrovna dítě štěstěny, manželka Nikki ho podvedla a opustila. V návalu žárlivosti napadl jejího milence a nakonec skončil v blázinci, kde se musí léčit ze záchvatů zuřivosti a má zákaz se k manželce přiblížit. Přesto nepřestává doufat, že vše napraví, snaží se myslet pozitivně a věří, že se Nikki vrátí až uvidí, jak se změnil. Po propuštění z léčebny ho matka odveze domů a Pat začíná bydlet s rodiči – milující matkou a dominantím a poměrně pověrčivým otcem, fanatickým fanouškem Eagles. Takže na sebe konflikty nenechají dlouho čekat. U přátel Pat potká stejně „bláznivou“ Tiffany – mladou krásnou vdovu, která mu zdá se rozumí a chce mu pomoci dostat zpět Nikki, ovšem pod podmínkou, že jí Pat pomůže s amatérskou taneční soutěží…

Terapie láskou se v traileru jevila jako něco, co by mohlo mít šmrc, humor a všemu navíc dominovalo hned několik nominací na Oscara. Tak proč se nekouknout ne? Tak a teď co napsat… Asi jsem ještě neviděla film, který by ve mně vyvolával tak rozporuplné pocity. Byla jsem všechno – v depresi, usměvavá, nadšená i zklamaná. A právě v tom asi tkví genialita režiséra Russella, kterému se podařilo natočit romantický film, který skoro ani romantický není a usměvavý je jen v těch nejabsurdnějších situacích jako život sám, kdy nás u zdravého rozumu udržuje jen nadhled a ironie. Všemu navíc vévodí vynikající herecké výkony nejen s Oscarovou Jennifer Lawrenceovou. Strhující je i Bradley Cooper a jeho rodiče v podání Roberta DeNira a Jacki Weaverové. Ani nevím, jestli jsem Roberta viděla v nějakém filmu brečet. Vlastně ani nevím, jestli jsem v jednom filmu viděla brečet tolik chlapů. Konečně někdo ukázal, že ani chlapi to v životě nemají nejlehčí a že i oni mají někdy poměrně problémy se se svým životem vypořádat a zůstat při tom normální. I když, když o tom tak přemýšlím, vlastně ani nevím, jestli je v tom filmu někdo „normální.“ Nakonec se najdou daleko větší cvoci, než ústřední dvojice, která byla svou životní situací donucena se ke svým problémům postavit čelem a přiznat si, že je jejich psychika křehká a potřebuje pomoct. A proč ne třeba tancem nebo láskou?

Takže bravo. Konečně někdo ukázal, že život není peříčko tím sentimentálním, ukňouraným způsobem, kdy nezůstane jediný kapesník suchý, ale způsobem rváčů, kteří bojují za to, aby i se svými problémy žili „obyčejný“ spokojený a šťastný život. Nezáří tu americké úsměvy. Ale obyčejné lidské emoce zabalené do křiku, hudby a hádek s nejbližšími, které tak dobře známe. Film působí skutečně realisticky, chvílemi skoro dokumentačně a nutno uznat, že to zatraceně funguje. A to jak na herce, kteří ze sebe ždímají, co mohou, tak i na diváka, který střídá úsměv, zakaboněné obočí i další emoce úplně přirozeně s tím, co se právě děje na plátně. Snad jen ty taneční scény mě poměrně dost zklamaly, přeci jen jsem čekala něco hezčího, než co nakonec oba ústřední hrdinové předvědli, ale scéna při hodnocení a výsledná reakce tančníků je naprosto dokonalá! Nu každý máme na získané bodové ohodnocení jiná měřítka. Ostatně jako na vše v životě.

Dávám 85%. Vynikající film, kterému nechybí nic. Ovšem rozhodně to není slaďárna na nedělní večer při svíčkách. Terapie láskou je zatraceně pravdivý a trefný film, ve kterém se romance a láska spíše jen tak nějak přihodí.

Související články:

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

20 − fifteen =

Starší příspěvky:
Trainspotting 2 by mohl zamířit do kin v roce 2016

Režisér Danny Boyle se po dlouhé době vyjádřil ke svému záměru natočit druhý díl snímku Trainspotting. Mimo jiné Danny prozradil,...

Zavřít